Vannax:
Byla to zrovna cizí postava; prostě hodný král, jako z pohádky (takoví taky existovali, i když se to dnes nesmí říkat), kterému by byla černá magie nejodpornější ze všeho. A co čert nechtěl, pár let po jeho smrti (asi dvacet) se do jeho říše nastěhoval mocný nekromant, co oživoval kdeco, co mu přišlo pod ruku... takže došlo i na krále (potenciálně zajímavé tělo, podle mých pravidel).
U vyšších vtělení se podaří občas zachránit i jejich schopnosti za života (většinou redukované - ale oživený čaroděj prostě umí kouzlit, vytuhlý válečník umí bojovat, atd...), takže došlo k tomu, že se zachovalo i přesvědčení dotyčného (za života velmi intenzivní).
Což byl efekt nechtěný pro krále i pro nekromanta; vznikl nemrtvák lehce schizofrenický, svými zvyky a potřebami sám sobě odporný, který si přál nejvíc ze všeho, aby ho někdo rychle zlikvidoval, ale na druhé straně (ježto to byl dobý stratég a vůbec král), cítil odpovědnosti za svoji zem okolo, takže potřeboval zlikvidovat nekromanta (nesrovnatelně mocnějšího o mnoho levelů, vybaveného i slušnou armádou).
Prostě tragická a rozervaná postava; pro nemrtvého je dost složité získat něčí důvěru a pomoc.
Jinak vyšší nemrtví jsou vůbec často dost nečekaní a vymykají se; někdy vládnou i živým. Třeba od nemrtvých draků lze čekat leccos...