House of Strahd

Recenze stěžejního dobrodružství, které vychází z pravůvodního příběhu Ravenloft, vydaného ještě jako samostatný modul pro ADnD.
Napsal Vannax

The House of Strahd (Stradovo sídlo)

Určeno pro: 4-6 hráčů úrovní 6-13
Autor: Tracy a Laura Hickmanovi
Vydáno: září 1993
Formát: 64 stran, plakátová mapa, která obsahuje: dům starosty Baronie, svatyni v Barovii, barevnou mapu hradu Ravenloft a vesnice Barovia
Vydavatel: TSR




Autor recenze: David „Jester“ Gibson

Jak každý pravý fanoušek Ravenloftu ví, inspirací pro toto herní prostředí bylo samostatné prvoediční dobrodružství vydané jako I6: Ravenloft. Toto staré dobrodružství mělo kdysi obrovský úspěch a po letech si vysloužilo i kompletní reprint, pokračování (I10: House on the Gryphon Hill) a překlad do podoby Endless Quest. Ovšem jak ubíhaly roky a objevilo se celé herní prostředí Ravenloft, vyvstaly i určité problémy. Prvním z nich byla změna změna herní edice a druhým byl nárůst Strahdovy moci, jeho možností a schopností co by Temného vládce. Proto bylo původní dobrodružství znovu aktualizováno, tentokrát pod názvem House of Strad. Nový herní modul již zapadá do řady produktů pro svět Ravenloft a dokonce přináší dvě ucelené verze některých sektání a důležité NPC; najdete zde původní verzi tak, jak se objevila v I6 a přepracovanou verzi, která je uzpůsobená pro hráče vyšších úrovní, kde i Strad je na vyšší úrovni. Právě proto je uvedeno, že dobrodružství je pro postavy na úrovních 6-13 a poskytuje tak určitou pestrost, co se výzvy pro hráče týče. Skoro je až škoda, že tento model, který zahrnuje větší rozpětí úrovní a nabízí jak slabší, tak i drsnější protivníky, není použit ve více dobrodružstvích.

Ovšem v ediční řadě světa Ravenloft už tento modul není ani tak samostatné dobrodružství jako spíš součást celého prostředí. Co to znamená? Znamená to, že pro některé klíčové předměty, jako je Svatý symbol Havranů, Svatá ikona Havranů a Sergejova Zářivá čepel, již nejsou uvedeny kompletní herní údaje. Místo toho jsou čtenáři odkazováni na pravidla Realm of Terror (zvaný Black Box). Podobně tomu nejsou uvedeny ani detaily ke spoustě kouzel a případných nestvůr, protože jsou řešeny prostým odkazem na Realm of Terror. Je vynechaná i valná část Strahdovy historie a některé detaily k motivům jeho chování, kterou je opět možné najít v Realm of Terror (později v Domains of Dread). Takže pro člověka, který není dobře seznámen s prostředím to působí tak, jako že spousta důležitých detailů je jen vágně načrtnuta. Předpokládá se tedy, že jste již seznámeni s určitými postavami příběhu, ale dějovými liniemi jako je třeba reinkarnace Taťány.

Samotná zápletka je jednoduše řečeno klasická. Což znamená, že by mohla být daleko lepší. I přes mystický stav věcí, který nabízelo původní dobrodružství I6 a díky kterému nebylo pro hráče snadné se s příběhem vypořádat už po letech některé části modulu nejsou tolik „našlapané“. Je to přikrášlený procházení dungeonu s jediným záměrem nalézt zlého chlápka a praštit ho do řepy. Prostě je to tak, jen je to stylovější a protivník je obzvlášť prohnaný a celý příběh se jen odehrává v prostředí odlišném od klasického dungeonu.

Jedním z nejpoutavějších prvků, které příběh nabíjí atmosférou, je věštění z karet; zábavný zlom v průběhu akce; když jej dobře provedete skutečně může nabudit ty správné pocity a nálady a může také do příběhu vnést krásné náhodné prvky. Ovšem díky častému listování mezi významy karet a kvůli tomu, že mnohé z vyložených karet jsou pro příběh bezvýznamné, je dost možné, že celé věštění bude pomalé a trochu těžkopádné. Není na škodu si vše předem dobře nacvičit. Strahdova kniha může snadno skončit v jedné místnosti na Strahov hradu, o které se praví, že do ní ještě živáček nevstoupil. Podobně i Svatý symbol Havranů (z nějakého důvodu ukraden starostovi, ačkoli tato pointa téhle zápletky byla zmíněna jen jednou a dále není vysvětlena) může zrovna tak být umístěn na nějakém nepravděpodobném místě. Aktualizace původního modulu prošla jednou zřejmou pozitivní změnou, protože nabízí pravidla k použití balíčku Tarokky namísto běžných karet.

Zápletka děje začíná obecně tak, že se postavy nachází v hostinc, kde odpočívají, patrně mezi jednotlivými hrdinskými eskapádami. Hráče uvítá tajemný cikán s dopisem, ve kterém jsou žádáni, aby přišli do vesnice Barovia. Ovšem jak naši hrdinové brzy zjistí, nejedná se o původního posla a místo toho se budou patrně prchat. Přivolal naše hrdiny ve skutečnosti nepřítel, kterému měli čelit a možná ho i zabít? Ano, vypadá to tak. Proč? To již řečeno není. Hráči mohou být rozhodující pro Strahdův cíl, který může dost různě vyplynout z „Štěstěny Ravenloftu“, tedy věštění z karet, ale není to nijak jisté. V opačné případě se jedná o čirou záhadu. Záhadou jsou i útoky na starostu vesnice, které se odehrávají každou noc až do jeho smrti. Patrně proto, že poskytuje přístřeší Iríně a schovává ji u sebe před Strancem. Nebo možná proto, že se pokusil zkontaktovat hrdiny, aby polapili Strada. A možná i z nějakého utajeného dalšího důvodu. Že by to hrabě Strahd dělal z nudy? Je jedno, jak se zápletka rozvine; hráči jsou nyní polapeni záludným mlhovým prstencem, který obklopuje vesnici a příběh vede hráče ke střetnutí s pánem země.

Samotný hrad je navržen vskutku nahodile, bez ohledu na funkčnost nebo bez nějakého záměru, proč by měl být takto vystavěn. Žít v něčem takovém by bylo dost drsné, protože abyste se dostali do ložnic, museli byste sejít dvě, tři patra a pak po jiném schodišti zase vyšplhat do vyšších pater. Skoro se v hradu nenachází obytné části ani jiné místnosti ve kterých by mohli lidé přebývat; vypadá to, že hrad se všemi jeho podivnými místnostmi je dostačující si tak pro tři lidi. Více by jich zde najednou bydlet nemohlo. Strahd patrně značně přestavěl své původně rodové sídlo poté, co se znovuzrodil jako upír, i když své aktivity omezil na tři nebo čtyři místnosti v celém komplexu. Hrad byl prostě vytvořen čistě účelově, aby hráči mohli prolejzat dungeon a architekturu je potřeba hodně přehlížet. Byl totiž vytvořen ještě v době, kdy realističnost a přirozené prostředí nestvůr byly jen volitelné, takže šťouralství ve stylu „kde jsou pokoje“ nebo „odkud bere hrad vodu, hlavně v době obléhání“ je v tomhle případě spíš zbytečné. Ještě jedna závěrečná poznámka k mapám, jde o katakomby pod hradem, které jsou nechutně rozsáhlé, takže jejich průzkum je spíš skličující. Je to otravné hlavně z toho důvodu, že to zpomaluje příběh a podobnost a opakování nástrah musí méně rezistentní hráče celkem unavovat. Spousta nástrah tak působí v ponurém prostředí spíš humorně až hloupě.

Když pominu kritiku, je dobrodružství celkem nezapomenutelné a je plné nádherných popisů a výtečných drobností. Pasti jsou drsné a nějaký zlý tvoreček si s nima musel ďábelský vyhrát. Stejné dobré jsou i Strahdovy strategie, které umožňují maximální zranění a často jsou také celkem prohnané. Je až škoda, že většina hráčů bude Strahda považovat za příliš silného soupeře, ale to je jen takové povzdechnutí bokem. Tohle dobrodružství pojaté je dungeon na likvidaci hráčů; pasti a Strahdovy strategie jsou zákeřné, nelítostné a vychytralé a skutečně dostávají své reputaci a jeho taktika zasáhni a zdrhni soupeře velice účinně udolá soupeře.

S přechodem na třetí edici pravidel se použití toho či onoho modulu pro Hrad Ravenloft stává komplikovanější, ale díky jednoduchosti dobrodružství se ve srovnání s jinými moduly dá konvertovat poměrně rychle. V Gazetteeru III jsou navíc k dispozici přímé převody údajů ke Strahdovi a údaje ke Stranhdovi z prapůvodního Ravenloftu jsou v Dragon Magizine č. 315. Většina nestvůr, které jsou použitvy v příběhu se nachází i příručce Denizens of Darkness nebo v Bestiářích a jen pro pár NPC je třeba používat jejich údaje.

I přes slabší zápletky a nelogické momenty je na konfrontaci se Strahdem přeci jen cosi uspokojujícícho a když vidíte, jak uvnitř jeho hradu „pracuje“ a i samotný střet se Strahdem dělají z tohoto modulu úžasné dílo. I když hraní skončí smrtí všech, alespoň se o to pokusili. Střetnutí se Strahdem je ravenloftským ekvivalentem návštěvy Elminstra nebo setkání s Raistlinem. Nedostatky je třeba brát s nadhledem a přijímat je se stejnou shovívavostí jako staré komixy ze 70. let nebo starší, neúmyslně laciné filmy. Když pominete samotnou zápletku a hrad Ravenloft jednoduše zasadíte do probíhajícího tažení, pak je vzrušující setkání se samotným Strahdem dostatečným zadostiučiněním.

Měly by to být tři, ale nostalgie a dobré jméno posouvají mé hodnocení na čtyři z pěti!
Napsal Vannax 06.10.2007
Zaslat reakci na článek
Velikost okna: [1] [2] [3]
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
ČAS neregistrovaní : 0.0027709007263184 sec;
Starší
1 až 20 z 34 >
Podobné články
ČAS 0.23316597938538 secREMOTE_IP: 54.198.142.121